Loni jsme na chodbách školy mohli potkávat studenta, z něhož vyzařoval klid a harmonie. Jednalo se o Lukáše Pavelka, který je úspěšným sportovcem v kickboxu a taekwondu ITF.
Lukáš se po absolvování naší školy rozhodl studovat na Pedagogické fakultě Ostravské univerzitě, na katedře studia pohybu lidského těla (dříve nazývané katedra tělesné výchovy). Jsme rádi, že si Lukáš udělal čas na rozhovor pro náš web.
Lukáši, dovol, abych začal naší školou. Proč sis kdysi před zhruba pěti lety vybral obchodku a co tě vedlo ke studiu oboru Ekonomické lyceum?
Tehdy jsem se hlásil na dvě školy, a to bylo Slezské gymnázium a právě Obchodní akademie. Vybral jsem si Obchodní akademii a obor Ekonomické lyceum a určitě toho rozhodnutí nelituji. Na škole jsem získal všeobecný přehled ohledně ekonomiky a věcí kolem ní, za což jsem velmi rád a také jsem zde potkal skvělé kamarády.
Vím, že ses sportu věnoval naplno už při studiu. Jak ti škola vyšla vstříc, abys mohl spojit sport a studium?
Měl jsem v předmětech docela vysokou absenci, ale učitelé mi vždy vycházeli vstříc, což vedlo k tomu, že jsem ani nežádal o individuální studium. Během maturit se bohužel stala situace, kdy se mi jedna maturitní zkouška kryla s evropským šampionátem, ale díky pomoci mého třídního učitele pana Rotrekla, který mi zařídil, že tuto zkoušku můžu napsat v jiný termín, jsem mohl v pohodě na tento turnaj odcestovat. Za tuhle jeho pomoc bych mu chtěl ještě jednou poděkovat.
Děkuji za odpověď, podíváme se teď na tvou dosavadní sportovní kariéru, vím, že děláš sporty dva, ale nejdříve otázka, ke tvému prvnímu sportu: Taekwondo děláš od svých šesti let. Kdo tě k tomuto sportu přivedl a jaké byly tvé sportovní začátky?
Ke sportu mě přivedli rodiče. V Opavě probíhaly náborové tréninky, na které mě moji rodiče vzali. Bavilo mě to, bylo to pro mě hlavně na vyřádění, jelikož jsem byl v dětství trochu hyperaktivní. Myslím, že jedna z mých výhod byla, že jsem začal závodit opravdu odmalička. Moji rodiče mě vždy ve všem podporovali a stále podporují, za což jsem jim neskutečně vděčný. Pamatuji si, že se mi svůj první turnaj podařilo vyhrát.
Tvůj největší úspěch v tomto sportu je – pokud mám správné informace – 1. místo z mistrovství Evropy z roku 2022. Je to tak? Jaké to bylo, stát se juniorským mistrem Evropy v tomto sportu? Jaké konkurenci jsi musel čelit?
Tohoto úspěchu si samozřejmě velmi vážím, ale přece jenom nad něj řadím titul mistra Evropy z roku 2021. V roce 2021 mohli na turnajích bojovat ještě závodníci z Ruska, kteří v taekwondu patří k absolutní špičce. V roce 2021 jsem z mého pohledu čelil větší konkurenci než v roce 2022, protože jsem tehdy právě musel porazit kvalitní borce z Ruska a Ukrajiny, a proto si toho úspěchu vážím o trochu více. V roce 2022 mě na tom úspěchu ale těšilo to, že to byla moje první obhajoba evropského titulu.
Nicméně, ty sám jsi mi řekl, že za svůj životní úspěch považuješ titul mistra světa v jiném sportu?
Ano, je to tak. Jsem mistrem světa v kickboxu v disciplíně kicklight.
A pokud se nepletu, bylo to také v roce 2022, to ses kickboxu věnoval snad pouze rok?
Ano, je to tak. Jelikož ale v kickboxu závodím v polokontaktních disciplínách na tatami, tak je ten styl boje podobný právě taekwondu. Můj styl boje byl tehdy založený převážně na kopech a do toho jsme v přípravě zapojili s trenéry low kicky (kopy na stehna). Všechno se to na tom turnaji dobře sešlo a podařilo se mi turnaj vyhrát a stát se mistrem světa, což byl pro mě tehdy neskutečný úspěch. Byl to pro mě tehdy zatím největší šampionát, na kterém jsem kdy byl, a třešničkou na dortu bylo právě vítězství.
Věnuješ se těmto sportům naplno. Nebudu se tajit tím, že můj postoj ke sportu je více než vlažný. Mohl bys pro čtenáře mého typu ty své dva sporty porovnat? Mají něco společného, v čem jsou odlišné. A – pokud to jde říct – který je bližší tvému srdci?
Taekwondo je hodně podobné právě tatami disciplínám v kickboxu, jelikož se nebojuje plnou silou a ten styl boje je více založený na kopech. Samozřejmě v kickboxu jsou i ringové disciplíny (K1, Fullcontact, Low kick), které mám v plánu určitě také v budoucnu vyzkoušet. Můj cíl je být úspěšný MMA zápasník, a proto je momentálně pro mě bližší kickbox, který mě na MMA může připravit mnohem lépe, ale to, co v dnešní době umím, tak za to vděčím převážně taekwondu a svému trenérovi Kamilu Tihelkovi.
Sám jsi kdesi řekl, že ti sport dává nové kamarády i fyzickou zdatnost, také ses vyjádřil, že tvým vzorem je Makhmud Muradov. V čem je ti tento sportovec vzorem právě v oblasti sportovní i lidské?
Mach se mi líbí právě svým bojovým stylem a také jeho chováním mimo klec. Ale nejvíce mě zaujala jeho cesta, kdy se dokázal v cizí zemi, bez znalosti zdejšího jazyka, dostat na vrchol a stát se úspěšným sportovcem. Každopádně na mě působí jako sympaťák a určitě bych se s ním chtěl jednou potkat a zatrénovat si s ním.
V úvodu rozhovoru jsem zmínil, že z tebe zářila pokora, když jsem tě vídával na chodbách školy, velmi mě oslovila i tvá vize, kterou jsi sdělil, když s tebou dělali rozhovor v klubu taekwonda v Opavě. Řekl jsi, že chceš makat, vyhrávat a být dobrým vzorem pro děti. Jako učitele mě tvá odpověď velmi zaujala. Mám pocit, že mnoho sportovců chce makat, vyhrávat, ale pak si užívat, vydělávat, bavit se, ale ty jsi řekl, že chceš být vzorem pro děti. V čem?
V současnosti už mám možnost vést tréninky kickboxu v Opavě a když se ti na tréninku sejde skupinka lidí, která se chce posouvat a poslouchají všechno, co jim řekneš, mě opravdu motivuje k tomu, abych byl stále lepší a mohl je posouvat k těm jejich snům stále blíže. A chci být pro ně i jednou z hlavních motivací, že můžou vidět kluka, který si jde vlastně jenom splnit svoje sny, a že to vlastně můžou dokázat všechno taky, protože jsem jednou stál úplně na stejném místě jako oni. A to je jedna z hlavních motivací i pro mě.
Možná i to, že chceš být vzorem mladé generaci vedlo tvé životní kroky ke studiu na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Můžeš nám říct, co studuješ, jak se Ti v prvním semestru daří a jaké máš plány do budoucna?
Studuji obor Trenérství, protože bych chtěl právě svému oboru rozumět víc a více. Ze začátku to bylo všechno trochu náročné. Nevěděl jsem, do čeho jdu, trénovat do toho dvakrát denně a ještě dojíždění vlakem. Na jednu stranu už si to všechno nějak sedlo a dá se to všechno v pohodě stíhat. Do budoucna mám v plánu určitě tuhle školu úspěšně zvládnout a stále se v oboru trenérství zlepšovat.
Musím o tobě prozradit i to, že jsi byl dvakrát vyhlášen nejúspěšnějším opavským sportovcem, a několikrát ses objevil v první pětce. Vnímáš to jako odměnu za svou práci?
Já si každého úspěchu nesmírně vážím, protože to je nějaká odměna za tu práci, kterou tomu věnuji. Ale momentálně si nejvíce vážím toho, že jsem se úspěšně vrátil po zranění předního křížového vazu v koleni, které mě téměř na rok vyřadilo ze hry. Momentálně už se cítím nejlépe, jak to jen jde, a jsem rád, že se zase můžu měřit a bojovat s nejlepšími na světě. A za to bych chtěl poděkovat hlavně rodičům, bráchovi, svým trenérům, klubům a kamarádům za to, jak mě podporují a dodávají mí sílu, která je určitě ve sportu i v normálním životě potřebná. Na závěr bych chtěl poděkovat tobě za nabídku tohoto rozhovoru a také učitelům Obchodní akademie a SOŠ logistické za všechno, co pro mě v průběhu studia udělali.
Lukáši, přeji ti mnoho sportovních, studijních, ale i životních úspěchů. Přeji ti, abys byl i nadále pokorným člověkem, který může oslovit své vrstevníky a mladší generaci.
Gabriel Juchelka
Poznámka: Tazatel si s Lukášem tyká, proto si tykají i v rozhovoru.
Rozhovor s Lukášem Pavelkou
