Letošního roku probíhal největší sportovní svátek juniorů. Argentinské Buenos Aires hostilo III. Letní olympijské hry mládeže.
Mezi čtyřmi tisící sportovci bylo i 52 českých sportovců, kteří v tomto světovém klání bojovali o medaile. Češi nakonec získali 13 medailí, což je o 5 více než v roce 2014. Student 2. ročníku oboru ekonomické lyceum naší školy Tadeáš Formánek se juniorské olympiády také účastnil, a i když medaili domů nepřinesl, výborně reprezentoval naší vlast v atletice. Požádali jsme Tadeáše o rozhovor pro náš web.
Tadeáši, v jaké kategorii jsi soutěžil a na které příčce ses umístil?
Závodil jsem v kategorii U18 na trať 100 m, kde jsem soupeřil se 39 závodníky z celého světa. Nakonec jsem se umístil na 17. místě, s nejlepším časem 10,59 s.
Na tu konkurenci světových špiček je to opravdu úchvatný výkon. Dovol, abych na chvíli odběhl od sportu ke studiu. Jak ses vlastně dostal na opavskou obchodku?
Přemýšlel jsem, na jakou školu bych rád šel, a nejvíc se mi líbilo obchodní lyceum. Chtěl jsem školu s nějakým zaměřením, tak jsem si vybral právě lyceum.
A jak se ti na naší škole líbí?
Na škole se mi líbí hodně. Studium mě zajímá, a navíc i baví.
Tak to rád slyším. Sportovci z řad žáků mají nejednou potíže skloubit studium, trénink a volný čas. Vím, že tvá studijní výsledky nejsou špatné, spíše naopak. Jak si ti tedy daří studovat a zároveň tvrdě trénovat? Vycházejí ti vstříc učitelé?
Toho jsem se celkem bál, že nebudu zvládat školu a plně trénovat, ale nakonec byl můj strach úplně zbytečný. Učitelé jsou velmi tolerantní, mají ohled na mou absenci, dá se s nimi v pohodě domluvit. A studovat se mi, řekl bych, zatím daří, škola mě baví, jak už jsem řekl. Tímto děkuji všem mým profesorům za podporu ve studiu i to že můžu plně trénovat.
Díky, vrátím se zase k atletice. Jak ses k tomuto sportu dostal. Myslím, že v našich podmínkách spíš táhne fotbal, hokej, ale atletika?
Byla to celkem náhoda, protože jsem dělal před atletikou 4 roky karate, ale chodil jsem na základní škole na atletické závody, kde jsem byl i bez tréninku rychlejší než moji vrstevníci a starší. Tak mi řekl pan tělocvikář (David Růžička), jestli bych to nechtěl zkusit. Momentálně trénuju pod svou trenérkou Janou Gellnerovou, které tímto moc děkuji za pečlivou přípravu.
Mohu se ještě zeptat, jak ses v Argentině dorozumíval?
Po celou dobu jsem se dorozumíval angličtinou. Jelikož tam bylo tolik zemí a závodníků, tak pořadatelé museli zvládat komunikaci v angličtině, i když se jedná o španělský mluvící zemi. A samozřejmě jsem zkusil i španělštinu.
Jak hodnotíš nabídku jazykového vzdělávání na naší škole?
Určitě jsem hodně spokojený: Jsem rád, že se můžu učit dva jazyky, španělštinu a angličtinu. Angličtina mi celkem jde a se španělštinou trochu bojuji, ale oba jazyky mám rád a mám chuť se v nich rozvíjet.
Vím, že kromě účasti na hrách mládeže ses účastnil mnoha závodů u nás doma i v cizině, ve své kategorii jsi jedničkou ČR. Mohl bys prosím letošní sezonu v krátkosti shrnout.
Letošní sezóna byla pro mě velice úspěšná. Hned ze začátku jsem splnil v Opavě limit na Mistrovství Evropy v maďarském Győru, kde jsem skončil na 11. místě. Poté jsem získal dva tituly mistra ČR na trať 100 m a 200 m. Tím jsem si zajistil místo na mezistátním utkání v Ptuji, kde jsem vyhrál 100 m a třetí místo na 200 m. A na úplný závěr sezóny jsem se dostal na Olympiádu mládeže, kde jsem, jak jsem zmínil, skončil na 17. místě na světě.
Tadeáši, myslím, že mohu prozradit, že jednu z medailí, kterou jsi letos získal, jsi věnoval naší škole, již brzy bude spolu s ostatními trofejemi ze školních závodů zdobit vstup školy. Jsem rád, naší školu vnímáš jako součást svého života. Myslím, že identifikace se školou pomáhá více proniknout do učení apod. Dovol, abych se tě zeptal, jaké máš vize v oblasti studia, ale i sportu?
Tak v atletice chci rozhodně pokračovat a uvidím, jak to všechno půjde, hlavně ať vydrží zdraví. A po škole bych chtěl pokračovat ve studiu na Vysoké škole vojenské.
Děkuji za rozhovor a přeji Ti, aby se ti tvé sny sportovní, osobní i studijní vyplnily.
Gabriel Juchelka
